Jdi na obsah Jdi na menu
 


PŘÍTOMNÝ OKAMŽIK

561837_475653299125104_1899813297_n.jpg

 

 

Přítomný okamžikem jsem dříve Neuměla Žít. S oblibou jsem prožívala zpětně Minulost nebo naopak tvořila Budoucnost. Věděla jsem, že Minulost jako čas nevrátím zpátky, proto jsem Naděje vkládala do tvoření Budoucnosti. Téměř Vždy následovalo Zklamání, protože budoucnost vytvořená mojí Myšlenkou  ve Skutečnosti se projevila obráceně než byl Původní Záměr.

Proč jsem nežila v Přítomném Okamžiku? Nemohla Jsem. To je přeci Teď, to Žiji, to Vím ... a Sama jsem se Ničitelsky Poslala do Budoucnosti. Tak Ráda Jsem na Sobě Ničitelsky Pracovala, až Jsem si jednou Řekla: "Už toho mám Dost, Nechci jen Snít o budoucnosti. Nebudu vytvářet představy, které se mi pak v Životě Skutečně Objevily, ale většinou s Opačným Efektem ".

Přítomný Okamžik Jsem Začala Žít. Nešlo mi to hned, ale Snažila jsem se. Začala jsem na sobě Pozorovat, že když Vědomě provádím nějakou činnost a Vědomě si uvědomuji Sama Sebe v Prostoru Tady a Teď, že se mi dějí zajímavé věci. Zjistila jsem, že se pak stávám Přijímacím Kanálem pro informace mně potřebných. A to se mi líbilo, a začala jsem Přítomný Okamžik s Radostí Vědomě Žít. V době kdy jsem Objevila raw stravu a různě kombinovala jídelníček, mé tělo se začalo Samo Radovat. Vnímala jsem Probíhající Proces Čištění mého zaneseného těla. Vědomě jsem prováděla činnosti s Jednoduchým  Záměrem Vědomého Prožití. Například při té obyčejné činnosti, jaké je vyndavání nádobí z myčky jsem Přijala Informaci, že Mám své Tělo také Odparazitovat.

Díky Přítomnému Okamžiku jsem Začala Samovolně Opouštět Strachy, které jsem si Vytvořila Já Sama nebo Převzala z okolí. Žití Přítomného Okamžiku mě Začalo Bavit ještě Více, protože mi Pomáhalo ve všech Směrech.

V Přítomném Okamžiku jsem se Naučila Odpojit z Rušivého Světa. Mohla jsem se stát Pozorovatelem Probíhajících Myšlenek. V Přítomném Okamžiku také Tvořím.

Přítomný Okamžik mi Dovolí Realizovat se. V minulém roce jsem v Přítomném Okamžiku Tvořila Velké Zlaté Kapky a nechávala je Dopadnout  na Korunní Čakry neznámým Lidem v parku. Poděkování patří Velkému Moudrému Stromu, který se mnou propojil a Já Jsem Vytvořila Prostorový Kruh velký jako jeho Nádherně Rostlá Koruna. Kruh Jsem Vytvořila na zemi, Viděla jsem ho a Cítila. Když do Kruhu vstoupil Člověk, Vytvořila Jsem Jednu Velkou Zlatou Kapku velikosti přibližně 30 až 40 cm. Špička Kapky směrovala Nahoru. Sama Jsem očima Ovládala její Pohyb. Nechávala  jsem ji Něžně a Pomalu  Dopadnout  těsně nad Korunní Čakru. Lidé přicházeli ke mně jednotlivě. Nic jsem si dopředu Nepřipravovala. Lidé ke mně chodili Sami. Tvoření Zlatých Kapek mě Radostně Bavilo a Vím, že Lidé  to Cítili také.  Vnímali to Sami, když Vstoupili do Kruhu na zemi. Mám na mysli starého pána, který za sebou táhl nákupní tašku na kolečkách. Pozorovala jsem ho už z dálky, jak tašku na kolečkách obtížně veze. Kruh na zemi byl pro něj Velmi dobře Cítit, protože tašku najednou Zvedl rukou do Vzduchu a přes Kruh Přenesl.

O Přítomném Okamžiku mi nikdo neříkal ani knihy jsem nečetla. Mé oblíbené knihy byly kuchařské, přeci jsem Objevovala nový směr ve stravování raw a tam o Přítomném Okamžiku nepíšou. Není třeba číst, stačí Jen Naslouchat Svému Tělu.

Přeji Vám, aby jste o Přítomném Okamžiku nemuseli číst, ale aby jste ho Opravdově Žili.

S láskou Petra