Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pláč Srdce

11037667_10153667462208098_4913846928499605709_o.jpg

 

 

Sama procházím neustále Proměnou. Když jsem psala " Čas Tvoření " , nevěděla jsem co mi Přinese krásného do života. Při Psaní Vkládám do Jednotlivých Slov Energii a současně Vysílám daným Směrem. Každý z nás Tvoří. Já Tvořím Slovy a tím že Jsem v Přítomném Okamžiku. Zmiňovaný  " Čas Tvoření " mě samotnou Posunul Dál. Jsem Intenzivněji Vedena Sama k Sobě, do svého Nitra. Navnímávám Informace mého těla Uvnitř  a co přijímá Zvenku.

Tento příběh se mi skutečně Stal  a to jen díky tomu, že Jsem Vnímala Intuicí a Srdcem.

Pláč Srdce Jsem dříve Neznala. K tomuto Poznání Jsem musela Dozrát jako ovoce, aby bylo sladké.

Přes Slova se Přenáší Energie, a v knize Andělé v mých vlasech to Energií Jiskří.

Kniha přitahovala moji Pozornost už v době vydání. Z knižní nabídky jsem vytrhla celý List, Uvnitř Těla jsem Cítila, že knihu si Potřebuji Přečíst. Název knihy mi byl neznámý, autorka byla pro mě neznámá, o Andělech se ani nezmiňuji ... Utrhnutý list jsem pečlivě schovala. Mezitím se vystřídalo pár ročních období a Vnímala Jsem, že knihu bych si chtěla přečíst. Proto jsem si Dala list do kabelky a k opatření knihy už bylo blízko. To jsem si ale jenom Myslela. List se Ztratil. Považovala jsem to tehdy za Náhodu. Zpětně Vidím SmysluPlnost Děje.

Vše má svůj Čas. V té době Jsem Nebyla Dozrálá, knihu Jsem měla číst Později.

Sama Jsem Namalovala automatickou kresbou Anděla. Anděl měl v sobě Energetickou Nitku. Dlaní pravé ruky Jsem Nitku Pohladila jednou, dvakrát ... z dlaně mi Vytryskla Energie, mohla jsem s Energií pohybovat po papíru směrem nahoru a do prostoru. Cítila Jsem Teplo. Hlava mi nebrala co se mi děje. Hrála jsem si jako Malá Holčička plná Radosti. Teplo rostlo a rostlo, až Jsem sama řekla  : " Dost, to Stačí ". Řekla Jsem to v Okamžiku , kdy Jsem měla pocit, že ještě chvíli si budu hrát a papír shoří.

V té době se ke mně dostala také Kniha. S Radostí Jsem se pustila do čtení. Vnímala Jsem jednotlivé Písmenko, Slabiky, Slova a Věty. Četla Jsem dlouho, pamatuji si jaké jsem střídala polohy těla. Najednou Jsem Ucítila Pláč Srdce. Po mém Srdci se kutálely Slzy tvaru Perly. Chtěla Jsem si utřít tváře, do té doby Jsem Znala Jen Slzy z Očí. Tváře jsem měla suché. Užívala Jsem si Pláč Srdce. To Není pláč dojmutí, lítosti, smutku,vzteku nebo zklamání ze selhání jako Slzy z Očí. Pláč Srdce je jiný. Pláč Srdce je o Propojení, Dozrání , Uvědomění. Cítila Jsem Lásku. Autorka popisovala Slovy, která Naplnila Energií příběh o sobě a tatínkovi, jak mu chtěla Sdělit o svých Schopnostech. Pláč Srdce trval chvíli a pak jsem pokračovala dál v četbě. Brzy v ranních hodinách se mi chtělo spát. Usnula Jsem, ale jen na chvíli. Byla Jsem Probuzena. Probudila Jsem se přesně v té poloze, při které Jsem Ucítila Poprvé Pláč Srdce. Před sebou Jsem Viděla Otevřenou Knížku. Věděla Jsem Kde Přesně mám číst. Jen mi bylo divné, že čtu pomaleji než obvykle a že na text špatněji vidím. Vnímala Jsem, že se mi děje něco s očima a ke všemu na text  svítilo Světlo, ale jiné než je denní světlo nebo z lampičky. Toto Světlo bylo jako Proud, Paprsek který mi svítil na text. Sama od Sebe Jsem začala Číst přesně v Místě, stejnou Pasáž kde mi Plakalo Srdce  a Slzy byly Perlami. Četla Jsem přesně Slovo od Slova s Vědomím, že čtu podruhé. V okamžiku dočtení posledního Slova a Tečky za Slovem, Jsem Vědomě Pohnula Tělem. Následovalo Překvapení. Úplný Div když Jsem Zjistila Pohledem Očí, že kniha je Zavřená vedle mé Hlavy a Lampička Zhasnutá. Četla Jsem Vnitřním Zrakem. Žádný Sen, ale Vědomě. Slovo od Slova jako v Knize.

Na moji nataženou pravou ruku, přesněji na Dlaň mi byl položen Dar. Nikdo mi to Neříkal, to je Stav kdy Víte Přímo. Proto mluvím o Daru. Zpočátku to bylo malé Fialové Klubíčko. Nebylo plné jako míček, ale hustě propletené drobnými Fialovými Vlákny. Klubíčko mi na dlani rostlo a rozprašovalo se do Prostoru kolem mě. Připomínalo mi to páru v sauně, takovou Fialovou Mlhovinu. Pokorně Děkuji za Dar, který Jsem Vnímala, že mohu říct : " Vím jaké to je, když Pláče Srdce ". Je to Krásné stejně jako když se Srdce Směje.

Přeji každému Vědomě pocítit Pláč a Radostný Smích Svého Srdce.

S láskou Petra