Jdi na obsah Jdi na menu
 


Já nejsem Já

557398_10151009378903167_395841148_n.jpg

 

Včera jsem šla kolem zrcadla a najednou mě zasáhla myšlenka "Já nejsem Já" (to samozřejmě není nic převratného, ale je zajímavé být tím v plném procítění konfrontován a dokázat to zvenku pozorovat :-). Ztěžka jsem dosedla a zůstala na svůj odraz zírat další půlhodinu. Ta tvář byla do posledního črtu dobře známá a přece tak cizí. Málokdo dokáže vidět skutečného věčného a zářícího člověka za maskou tělesnosti. Zvláště, když dnešní doba je tak do tělesna zahleděná a někteří, spíše než sílu ducha, obdivují jen to, čeho se mohou dotknout. Tak pochopitelně, že nejsme tělem, které jen krátce nosíme (a vybíráme si dle zákona přitažlivosti, jak je vyvinuta duše, vypadá i naše tělesná schránka - všímejte si pravidelných tahů v obličeji, jasných očí.../nebo naopak třeba křivě rostlého nosu, očí na různé úrovni atp...) a po sfouknutí svíce našich dní zase odkládáme stejně snadno jako šaty, dokud neoblékneme dle svého stupně vědomí zase další. Hleděla jsem na svůj odraz a říkala si, kolika páry různých očí jsem už na tento svět shlížela, co všechnu musela vidět a zažít, aby člověk byl právě tam kde se nachází...A ve věčném koloběhu je zase zavřela a znovu otevřela v novém těle? U staré duše se to počítá na miliony životů, zkoušek, vzestupů a pádů na cestě do Jednoty (mimochodem už jste si četli o dívce ze sarkofágu 800 milionů let (!!!) staré Tisulské princezně? http://www.nibirugroup.org/…/tisulsky-princess-girl-casket-… ), ze které jsme tak hloupě z vlastní pýchy vypadli. Byla to jen hypotetická otázka, protože závoj zapomnění, který při narození zahaluje naše vědomí, má své důležité opodstatnění. Co se má odhalit, se vám tak či tak ukáže samo bez vnější rádoby pomoci, která jen škodí. Všem, kteří pátrají po minulých životech s nadějí, že vyřeší něco, co se jim děje v tomto, důrazně doporučuji to nedělat, protože si tím ve většině případů jen otevřou staré rány, které umí jen málokdo zacelit. Problémů spíše přibude, než naopak. Není radno rýpat se v minulosti, se kterou stejně nic nenaděláte, mnohem důležitější je soustředit se na přítomnost a tvořit si své šťastné zítřky právě teď a tady. Překážky, které překračujete jsou svázány s tímto životem, stejně jako následky vašich myšlenek a činů, které se neúprosně vracejí. Někdo tvrdí, že následkem postupného vzestupu Země byl systém karmy rozpuštěn, což ale tak či tak neznamená, že nejsme za vše co činíme odpovědní. Důležité je neztrácet se v minulosti ani budoucnosti a zůstat přítomní a sebe-vědomí.

 

FB: Cesta Poznání Alice