Jdi na obsah Jdi na menu
 


Společná cesta

 

12039401_585490188249323_5173336771200525416_n.jpg

 

 

Tolik názorů a cest k Bohu je a přeci je to pouze jedna cesta, právě ta společná, která je smyslem všeho. Jít po té cestě stále za ŽIVOTEM, protože samotné bytí, bez pochopeného smyslu, nemá trvání.
Posunout se láskou o kus dál a sbírat i pro ostatní velké zkušenosti. Překonávat samotný nezdar a překážky.
Tolik lidí na celém světě hledá Boha. Není to malé množství. Jen je moc podob hledání a tak si společně vůbec nerozumí. Žízeň je jedna a pramen, který uhasí žízeň je také jenom jeden. A přesto lidstvo rozeznává tolik druhů žízně i pramenů.
Všichni máme vědomí o učení Ježíše Krista. Pouze náš život je odpovědí.
Vždyť narodíme li se v jiné vlasti, opět má naše víra jinou podobu. Láska k Bohu, k sobě navzájem a ke společné práci má smysl, nic víc. Není to lehká cesta. Jde o to, spojit lidi různého smýšlení pro společnou věc. Proto nemá smysl lpět na víře v náboženství a církve, ale mít společnou lásku k Bohu. Je to dar, nejít žádnou cestou, která je jen oklikou.
Je to láska a světlo, život a pravda na cestě, kde se setkávají všichni, co hledají to samé.
Pravé SJEDNOCENÍ není vůbec sjednocením církví, ale sjednocení všech cest víry v jedinou, která vede k pravému Světlu v nás.
Ještě to bude mít dlouhé trvání, než toto sjednocení přinese další POZNÁNÍ.
Světlo, láska, cesta, všechno je společné všem. Proto je nutné nehledat mezi tmou a světlem, která cesta je ta pravá, ale probudit se svou malou láskou a vírou vědomí, jít dál a dál a najít další bratry a sestry na společné cestě, kterých se nebudeme ptát kudy šli, ale kam jdou a to je naše poslání.
Hledat správné vidění světa a vnímat pravdivě druhého člověka je dar. Je tak nemotorné zasahovat do přírody a nebo hodnotit člověka. Tak málo člověk vidí a chápe. Vnímat svět duchovním zrakem je vzácné. Probuzená duše je tak orientovaná už v útlém věku. Dítě se může bát krásné tváře a milovat špinavého otrhance a jíst s ním z jedné misky. Vidět srdcem a dlaněma a nebát se porozumět. Jsou místa smutná na zemi, kde je mnoho bolesti a chaosu, v tom místě umět zastavit ten chaos bez pravidel, podat chléb a potom ukázat, kam vlastně jdeme. Po skupinkách se to povede v určitou dobu, protože spěchání nebude mít smysl. Tolik přichází na svět těch, co ví o čem je řeč.
Modlitba je světlo a hudba jsou barvy. Barvy plné světla dávají sílu žít.

 

Přijala O.B.

 

Informace odjinud