Jdi na obsah Jdi na menu
 


Být šťastný je nebezpečný

vymluva-500x326.jpg

 

 

NEJOBTÍŽNĚJI SNÁŠEJÍ LIDÉ ŠŤASTNÉHO ČLOVĚKA ...Honoré de Balzac

Proč? Páč šťastný člověk je  nebezpečný. Mohl by je totiž "nakazit" štěstím. Proto je nejlepší šťastného člověka izolovat. Nejlépe do nějakého ústavu. Tady u nás kde žiji já, je nejbližší takové zařízení ve Lnářích. A tam mě chtěla taky poslat i jedna doktorka. Bože mamko, to byla legrace viď!?                                                                                

Víte v  hlavě, tak tam  mám jasno - cítím se zdravý, ale ještě chvíli potrvá než bolest odejde z těla.  Konkrétně z mé levé nohy. Levá končetina mě při chůzi stále bolí, zřejmě i vlivem přetrvávající zatuhlosti bederní páteře. Dostal jsem nápad. Požádám o lázně. Při kontrole na Neurologickém oddělení se proto o svém nápadu zmiňuji. Doporučení celkem bez problémů dostávám ... Jen jeďte, určitě to vaší bolavé páteři a noze pomůže ....říká studovaný Pelíšek, pan doktor  neurologický  ... jen je třeba aby jste ještě navštívil kolegu či kolegyni - odbornici v oboru psychiatrie. Úsměv na mé tváři potvrzuje dr. Pelíškovi  správnost jeho  předběžné diagnózy, týkající se mé  hlavy. Musím se fakt smát. Bože, on si myslí, že jsem blázen a nechápe , že je to obráceně.

 

Doporučení do lázní s požadavkem  psychiatrického vyšetření předávám praktické   obvodní lékařce Pilné. Dělá čest svému jménu, je opravdu pilná nebo řečeno dnešní terminologií, akční. Hned  telefonicky mě objednává  u doktora-psychiatra, a já se samozřejmě řádně v termínu, dostavuji k vyšetření. Plný optimismu a radosti ze života vstoupím. Čekárna je propojena s kanceláří sestry. 

 

Vstupuji tedy do sesterny, řikám své jméno a proč přicházím, že jsem objednán. Pan ... ano,  říká  sestra. Posaďte se. Okamžitě jak usednu začínám sestře vyprávět o tom, že píšu knihu... A o čem ? Zeptá se sestra. O lásce! Ale  o té opravdové. A  v euforickém opojení jí vysvětluji, proč ji všichni hledají a nenacházejí ....a jak ji lze jedině najít. Z ordinace vychází doktor...ne , je to doktorka a sestra  říká: "To je pan...píše knihu o lásce ".  Doktorka - psychiatrička na mě pohlédne - upozorňuji, že mě vidí poprvé v životě, ale zřejmě je to v oboru kapacita, protože během třívteřinového pohledu vysloví rovnou diagnózu. "Pane...vy jste zralej na hospitalizaci"!  Já se nepřestávám smát, beru to jako vtip. Dělá  si určitě legraci. Ovšem  později v ordinaci zjišťuji, že si legraci  nedělala. A to ještě  před mým vstupem do ordinace mě požádala o malé strpení, že se potřebuje najíst.  Ale to bylo zřejmě chyba. Znáte přeci přísloví: Sytý hladovému nevěří... Ale nepředbíhejme  události, pěkně popořádku. Vcházím do ordinace ... Jak se máte , pane...?  zeptá se tahle geniální doktorka - psychiatrička, aniž  na mě pohlédne. Něco důležitého ohledně  předchozího pacienta, totiž zapisuje do svého počítače. "Cítím se skvěle, báječně, nádherně...až na tu nohu...a dodávám: To jste si dělala legraci s tou hospitalizací, viďte?  Doktorka neodpovídá a s očima stále na monitoru  svého počítače, mi pokládá další otázku: Máte nějaké hlasy, nebo pocit, že vás někdo ovlivňuje?  Ne, ale já ovlivňuji jednu osobu, jednu báječnou ženskou... odpovídám veselým hlasem.  A jak ?  doktorka se zájmem v hlase na mě poprvé pohlédne, očekávajíc  zřejmě informaci  o nějakých magických rituálech, něco jako wůdů. Píšu to česky, jak se to čte, nevim jak se to správně píše. 

                                                                                                                   

No, myslím na ni...jojo, můžete. Tak to děkuju, že mi to dovolíte...řeknu a začnu se smát.Víte  pane ...vy jste moc pozitivně naladěný, moc euforický...potřeboval byste trochu utlumit! Já se tomu směju a snažím se doktorce  vysvětlit, že můj stav je zdravý stav...to všichni ostatní jsou nemocný a dodávám: tu mám jako fňukat, že mi tuhle a  támhle... Být skleslý, smutný, být jak je dneska v módě v depresi, abych vám přišel normální? Opakuji ji znova... Cítím se naprosto uzdravený v hlavě, noha mě ale pořád bolí. Ale já vám musím napsat nějaký prášky, jinak vám ty lázně nemůžu potvrdit. Nechápu  a říkám: Napište si co chcete, já nic brát nebudu. Aspoň ZyprexuTu jste  přece nějaký čas bral. Ano bral ...řikám si v duchu a zaplaťpánbů, že  přestal! Víte, k čemu se používá Zyprexa? Tenhle zázračný prášek vám má srovnat myšlenky v hlavě. Naordinovali mi ho lékaři-psychiatři,  za mého  pobytu v psychiatrické léčebně "U Honzíčka". Ale já mám teď ve své hlavě jasno, nepotřebuji nic srovnattak na co prášky? Doktorce tedy odpovídám:Děkuji, nepotřebuju. Tak aspoň Rivotril !  /prášek na utlumení a proti epileptickým záchvatům/ Děkuji , také nechci, říkám mile ...a přitom se usmívám. Ale já vám ty prášky stejně napíšu! Jak chcete, nic brát nebudu. A chci vás za týden vidět. Dobrá, aspoň si s někým pokecám. Hlavně nevolejte ty hochy v bílejch pláštích...řikám s úsměvem na tváři.Tady máte ten recepis. Za týden vám ho přinesu zpátky.To je vaše věc.Tak naschle...

 

Za týden se to opakuje...Máte hlasy? Spíte? Kolik hodin? Odpovídám, tak šest hodin...i když ve skutečnosti tak čtyři ...a  dodám: Napište mi ty lázně, potřebuju nějakou změnu a inspiraci. Budou tam určitě  nějaký  ženský! Inspiraci? ...povídá doktorka psychiatrička ...Tu vám  můžeme  zajistit i pobytem v léčebném  ústavu. Tam budete mít inspirace plnou hlavu! Děkuji, už jsem tam byl. Ve Lnářích jsem strávil asi tři hodiny ...a stačilo mi to. Ale já vám ty lázně v tomhle stavu nemůžu napsat ...řiká pani doktorka-psychiatrička na závěr. A na žádanku o lázně dopisuje větu: Pacient odmítá psychiatrické vyšetření. Já na druhou stranu  upřesňuji ...Já  neodmítám psychiatrické vyšetření, ale odmítám brát prášky na hlavu, když tam mám jasno... a sám odesílám žádost na Zdravotní pojišťovnu do Českých Budějovic. Uvidíme?

 

A jak to dopadlo? To víte, že jsem ty lázně nedostal. Musim se fakt smát i když je to spíš k pláči....A přitom být šťastnej... je přirozenej lidskej stav. A být tebou milovaný, Bože, rovněž. To je taky přirozený stav, ten nejkrásnější stav co znám. Proboha proč to ostatní nechápou...!? Proč nechápou, že všechno je jinak? Úplně obráceně! Já ne, to oni jsou blázni! Mně stačí obyčejná tužka, ořezávátko a pocit být Tebou milovaný ...a cítím se jako Král.

 

 

-FR-

Informace odjinud