Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bezpodmíněná Láska v svobodě Jednoty – část 3.

"Svobodné srdce v Jednotě, může být v Dualitě vnímáno, jako kruté."

 

Věřím, že jste přijali představu přijímání a růstu vaší lásky ve vašem srdci. Dnes si ukážeme, jak toto srdce se projevuje v Jednotě a jak může být vnímáno sobecky, až krutě ve vnímání reality v Dualitě.

Abychom pochopili, budeme zcela upřímní, konkrétní. Přál bych si, abyste si zachovali vizualizaci kuliček Lásky a jedinečnost vašeho srdce, v podobě obrazu skládanky puzzle. Jedinečné části vašeho srdečního časoprostoru, který je nenahraditelný v celkovém obrazu Lásky Jednoty.

Hledáte?

Hledáme všichni, neboť to je podstata bytí, existence, smyslu naplnění Boží touhy i potřeby. Bůh odhalil tajemství nekonečnosti existence v pulsu. Nekonečně se opakujícího rozpadání a skládání. Tato hra ho nesmírně baví, neboť je nekonečně tvůrčí a každé jeho části dovoluje stejný prožitek. Každá smrt je jen rozpad, konec, ale především začátek, aby se proces mohl opakovat. Až si to plně uvědomíte, pochopíte, že nejen vaše duše, ale i tělo nemůže nikam zmizet, jen se rozpadne na molekuly a atomy, které jsou okamžitě použity ke skladbě jiného těla. Tedy smrt ve vnímání Duality je nesmysl. Jen jedno poskládání, organizace, je naplněno a stagnace není možná, to by byla skutečná smrt, ta neexistuje. Okamžitě nastává nová stavba, jiného organismu, jiné organizace. V tomto Vesmíru, v této podobě Boha nemůžete nikdy zmizet, nikdy zemřít, neboť každý atom vašeho těla je stále součástí tohoto Vesmíru.

Trochu jsme odbočili, ale pomůže nám vnímat podstatu nekonečné Boží lásky ve všem. Dál již konkrétní příklady ze života a vnímání. Organizace Vesmíru, jeho funkce je hnána jedinou silou. Silou přitažlivosti, a vše v obklopujícím světě je poháněno touto silou, jen ji někdy nevnímáme, nebo nechápeme její nenadřazenost.
Vaše láska k jiné osobě (matce, dítěti…,ale i věci, události) je prožívaná na principu přitažlivosti, stejně jako je atomová, zemská, sluneční či galaktická přitažlivost. Žádná nadřazenost, jen stejná síla v nekonečném množství proměn. A tak si na dvou příkladech ukážeme, jak se projevuje bezpodmíněná Láska v Dualitě a Jednotě:

V minulé části jsme si ukázali, jak vidět naší Lásku, jak se projevuje přitažlivost základních kuliček Lásky, proč to funguje, nebo proč to nefunguje. Naučíme se vnímat některé varující signály, ukážeme si jak nevytvářet stíny na své srdce. Základem je to, co dnes radí mnozí ve svých rozmanitých zprávách. Přijmout sebe takové, jací jsme, naučit se milovat sám sebe, bez podmínek, se všemi svými dobrými i "nedobrými" vlastnostmi. Nemůžeme někoho milovat bezpodmíněnou Láskou, pokud nemilujeme tímto způsobem sami sebe. Chápete, když to neumím k sobě, pak to neumím, a nemůžu se bezpodmíněně zamilovat, neboť podmínky mám v sobě. Je to velice těžké, neboť Dualita některé vaše vlastnosti chápe jako sobectví a vy hledáte kompromisy v sobě i okolním světě. Možná si řeknete, že některé věci na vás samotných se vám nelíbí a že je sami chcete změnit. Použijete většinou to, čemu se říká "pevná vůle." Věřte, že i když překonáte pomocí pevné vůle, nic nezměníte, jen v sobě zazdíte, což se může v budoucnu projevit a většinou se to stává. I sopka po staletí spí, ale nakonec kumulovanou energii neudrží a vybuchne, stejné je to i s vámi. Pevná vůle je jen energie, kterou danou vlastnost živíte a kumulujete, zazdíváte. Jednou vybuchne, nebude to výbuch sopky, ale třeba nemoc. Vy nejste sopka, jste člověk, princip je však stejný. Dá se s tím vůbec něco dělat, mohu se vůbec změnit, mám rezignovat, a podobné otázky asi teď přicházejí. Já říkám, dá. Ponechme si ještě chvíli příklad sopky a zeptejme se: Kdy sopka vyhasne? Kdy skončí její energie? I dítě ví, že když vydá veškerou svou energii a žádnou již nezískává, pak zhasne a přemění se třeba v krásný kopec plný nového života. Jak to udělat v sobě, když cítím, že toto již nechci, že bych to měl změnit. Tak třeba kouřím, nebo se přejídám. Reagujeme většinou dvěma způsoby:

Negativně - hledáte všechny špatné důvody pro pevnou vůli: smrdím, mám žluté zuby, špatně se mi dýchá, jsem, pro mě některé potřebné nepříjemný, jsem tlustý, potím se, nemohu se hýbat, nikomu se můžu líbit, ničím si zdraví apod.

Nebo pozitivně - hledáte všechny dobré důvody pro přežití: kouřil, umřel, nekouřil, umřel, když kouřím, tak se uklidním, nevybuchuji, jako ostatní, až budou tlustí hubení, tak hubení budou studení, když se najím, jsem v pohodě, chutná mi a co, je to jediná radost, co mám apod.
Pokud jste byli pozorní, tak už vidíte, že obojí je špatně, obojí má jedno společné. Živí, energií pozornosti, tuto vaší závislost.

Co s tím?
Mnozí už víte: Nevěnovat pozornost.

 

10620604_964141173612348_6235406891819259448_n.jpg

 

Jak toho dosáhnout?
Známé ztišení, pozorovat tuto svou vlastnost ze sebe, ale i zvenčí, jak nám ji prezentuje Dualita. Jen nesoudit, nepřemýšlet, nehledat řešení, jen pozorovat, zavrhnout všechna řešení, neboť každé řešení je jen energie pro vaší závislost. Když se přistihnete, že přemýšlíte, řešíte, okamžitě utíkejte a to způsobem vám nejbližším. Někdo si jen řekne: "Jsem, jaký jsem." Silná mantra. "Miluji se." Někdo se může začít modlit, někdo třeba začne zpívat. Já většinou používám techniku čištění. Mantry Ho óponopono - (Miluji tě. Omlouvám se. Prosím odpusť mi. Děkuji.) Důležité je utéci z pozornosti, pak je vše dobré a budete čím dál tím víc bdělejší, přestanete věnovat problému pozornost a on zmizí sám, aniž byste o něm přemýšleli, tedy cokoliv dělali. Nebudete dělat nic a dostanete vše. Ano úspěch je o problému nepřemýšlet. Vaše závislost zmizí, rozpustí se, neexistuje. Ještě jedno upozornění: Znáte to, že odnaučení kuřáci jsou velcí odpůrci kouření. Proč? Protože to mají stále v sobě a cítí stále potencionální nebezpečí v sobě samých, jen zazdili. Když přestanete kouřit proto, že jste to rozpustili, že to skutečně z vás zmizelo, budete velmi tolerantní ke kuřákům, budete je chápat, jako jinou formu projevu. To je podstata bezpodmíněné lásky.

 

Máte jinou vlastnost, závislost?
Převeďte si tento princip na ní, je to vždy stejné. Věnovali jsme se těmto závislostem proto, abychom pochopili, že bezpodmíněná Láska je bez závislosti. Každá láska s kompromisy je závislost.

Milovat v Jednotě, znamená milovat sebe v nepodmíněné Lásce. V Dualitě se stanete "Narcisem", ale nebude vás takto vnímat, pokud to bude ve vás, k vám upřímné. Nebudete hledat osudovou Lásku, neboť se zjeví, stane se vaším průvodcem, přitáhnete si ji stejně, jako ona si přitáhne vás. Tento zázrak Jednoty se nedá popsat, ale budete vědět, že se stal. Budete ho jen prožívat, nebudete o něm, ani o ničem přemýšlet, budete to prostě vědět. Žádná vůle, žádná přání, žádné touhy, jen prožitek naplnění. Tělesný, duchovní, prostě bytostní orgasmus po celý den, po celou vámi prožívanou současnost.

Tohle všechno jsem ve svých vizích prožil, zatím nenaplnil, ale poznal jsem již situace, které mne chtěly zmást a budou nás mást. Proto předávám, snad těm, kteří chtějí, pomohou i něco vidět, rozpoznat, neboť i mně bylo dáno mnoha signály varování od jiných.

 

Láska na první pohled.
V minulé části jsme si popsali, jak nás může zmást, jak nás převálcuje zamilovanost a jak se to následně projeví. Dnes si ukážeme její druhou stránku. Jakou silou otevírá bránu bezpodmíněné Lásky v Jednotě. Podstatou Lásky na první pohled jsou naše smysly, věnovali jsme jim pozornost minule, klidně se vraťte, připomeňte si. Zůstaneme u zraku, tentokrát ne kvůli nadřazenosti, ale pro jeho samotné vnímání našeho časoprostoru. Kdybychom byli slepí, pak se vše přesouvá do časoprostoru sluchu, hmatu, čichu a chuti, tam princip platí stejně. My vidíme a ostatní smysly nejsou méněcenné, neboť jak jsme si minule vysvětlili, mohou naše pocity znásobit, nebo zavrhnout. I nejkrásnější bytost, pro vaše zrakové vnímání, pokud vám bude smrdět, nikdy se vám nezalíbí.

První pohled. Co vše nám říká?
Musíte přijmout to, co vás ve škole ve fyzice neučili, já jsem vysvětlil ve filosofii Vesmíru. Každý tvar, každá barva má svou jedinečnou energii, u barvy je jednoduše dáno vlnovou délkou, u tvaru rovněž, jen to fyzika nevnímá. Kombinace tvaru a barvy pak dává nekonečné množství projevů, tedy vysílacích signálů. Vy jste pak jeden z nekonečného množství přijímačů ve své jedinečnosti. Jednoduše, co se líbí mně, nemusí se líbit jinému, přesto má stejně silný energetický potenciál, jen je jiný, pro jiné nepřijatelný. Připomeňte si puzzle, do vašeho obrazu dokonalosti zapadne jen jediná, žádná podobná. A podobné nás matou, podobné nás svádějí ke kompromisům, podobné nikdy nestvoří dokonalost. Bezpodmíněná Láska je obraz dokonalosti Boha.

Poslední, co byste měli přijmout je, že každý tvar je soubor křivek daného těla. Každá křivka odráží a je tvarovaná vaší vnitřní duchovní podstatou. Ano, tvar vašeho těla je obrazem vaší duše, srdce, vnitřní pohody. To vše je dále vyzařováno do prostoru vaší barevnou aurou, tu většina z nás nevidí, ale všichni ji vnímáme, jen neumíme pochopit princip, proč se s někým, nebo něčím cítíme dobře, nebo nedobře. Dnes už to možná vidíte jinak.

Projevy varování:
Konečně konkrétní příklad: Berte vše z úsměvem, prosím. Vážnost je pohřeb, veselost je zrození Nového, vaše tvůrčí Božství.
Klasický příklad okouzlení:
Potkáte bytost, která vás ihned zaujme, zaujme tak, že pohltí, nemůžete vytěsnit z mysli tento obraz, jste přímo posedlí krásou toho, co jste spatřili. Váš fascinovaný mozek okamžitě tvoří nekonečné množství alternativ naplnění, říkáte prostě: "Já jsem se zamiloval." Je-li reakce na druhé straně stejná, vše se kvalitativně znásobí. V Dualitě naplnění Lásky na první pohled, klasická zamilovanost. Vše by bylo a je v pořádku, dokud nevznikne, což se většinou stává, závislost na hmotném těle, které vám tento obraz předalo. Začnete být závislí a rozpoznáte to snadno. Chcete toto tělo, bytost vlastnit, chcete se pro ní dokonce obětovat, začnete tvořit v mysli kompromisy. To je varování, nebudeme je číslovat, jen zmiňovat.

Z vás přichází: nelíbí se vám, nějaká křivka, prst, nehet, pigmentová skvrna. Řeknete si: "To je ale prkotina, nikdo nejsme dokonalý." To je varování. Uslyšíte myšlenku, názor. Řeknete si: "Každý jsme jiní, tohle není pro mne zásadní." To je varování. Pocítíte touhu tuto hmotu vlastnit, obětovat se, přestanete vnímat sebe, vidíte jen lásku v podobě jisté bytosti, zapomenete na sebe. Ale uvědomte si, že jen vy, pokud jste, to prožíváte. "Udělám pro tuto lásku vše a chci to udělat, chci se obětovat." To je varování.

Z druhé strany uslyšíte: "Nemohu bez tebe žít." V Dualitě slastné naplnění. V Jednotě varování. "Udělám pro tebe vše." V Dualitě slastné naplnění. V Jednotě varování. "Jsi pro mne všechno, já se v tobě ztrácím." V Dualitě slastné naplnění. V Jednotě varování. To vše není bezpodmíněná Láska, to je jen Závislost na vaší hmotné existenci. Tak se může jevit krutost bezpodmíněné Lásky Jednoty. Protože pokud si to uvědomíte, ihned z tohoto vztahu utečete.

Pochopení.
Toto je má cesta, vy hledejte tu svou, já se již nebojím podělit. Prožil jsem dva velmi intenzívní vztahy, každý z nich byl jedinečný, žádný nebyl časem nadřazen, oba trvaly více jak osmnáct let. Já zvládl, dejme tomu první lekci bezpodmíněné Lásky, když jsem se ponořil, z odstupem času do nadhledu, pohledu, bez jakýchkoliv soudů ve mně samotném.

Co jsem spatřil? Jednoduchost. Logičnost. Boží lásku.

Máte partnera, milujete se, vzájemně se obětujete, budujete, stavíte, tvoříte. A ejhle, stane se, zahnete, zahne, v daném okamžiku nevěra. V čase třeba vás opustí a vy se ptáte proč? Přežíváte, trpíte, sbíráte z okolí negativa o své lásce, o její, jeho zradě o zavrženíhodnosti. Pomíjím všechny vulgarismy seslané okolím a vámi přijímané. Vy však máte pořád stejnou otázku: "Proč to udělal/a?" "Proč se mi to stalo?"

Vy jste se provinili, vy jste zahli, vy jste se rozhodli utéct s někým jiným. Proč? Ptáte se sebe samého, nerozumíte, milujete, a přesto snímáte dary jiného, jste posedlí. Dualita nemá řešení, dualita vnímá jedno, nebo druhé. Nedovolí Lásku bezpodmíněnou, nedovolí Lásku nenadřazenou, má svá pravidla: Miluješ čistě jen jednu bytost, jinak to není čisté. Miluješ někoho jiného, ano, jen ale méně, nějak bezvýznamně, hledáte omluvu v nízkých pudech apod.

Jednota miluje vše a to rovnocenně. Každý máme svůj časoprostor, a pokud v tom vašem je místo ne pro jednu, dvě i více lásek, pak je to v pořádku v souladu s Boží Láskou, neboť i Bůh miluje vše a všechno, jeho Láska patří všem, proč by vaše Láska nemohla patřit více partnerům? Pokud ve vašem časoprostoru je místo jen pro jednu Lásku, pak ji jistě přitáhnete, pokud ale ve vašem časoprostoru je místo pro více Lásek, pak přitáhnete stejné partnery. Problém je v tom, že Dualita nedovoluje, nezná takovýto časoprostor. Jeho tvůrce si vůbec tuto alternativu nepřipouští a pak se stává, že v takovémto časoprostoru uvíznete a po čase dojde zákonitě ke zklamání. Když někoho potkáte v Jednotě, nebudete vnímat hmotnou bytost, ale její časoprostor, jehož je tvůrcem. Svobodně se rozhodnete, zda vstoupíte, či nikoliv, budete možná jen navštěvovat mnoho takových časoprostorů. Až najdete toho, do něhož vaše puzzle dokonale zapadne. Pak zjistíte, že jeho součástí je i hmotná bytost. Vaše puzzle zapadne s absolutní dokonalosti bezpodmíněné Lásky. Budete Jedno, ve dvou tělech. To se nedá představit v Dualitě, to se dá žít jen v Jednotě.

Já jsem pochopil, že ty, co mne opustily, přijaly jen to, co já nemohl dát, co nemám. Takže ti co je získali, dejme tomu lepší milenci, nejsou lepší, jen jiní, mají to, co já nemám a má Láska po tom toužila, dostala a já dnes nemám potřebu to negativně řešit. Protože jsem své Lásky miloval, nechtěl jsem je obalit do nenávisti. Odměnily mne vnímáním, že je mohu milovat nadále, jen z jiného úhlu, jiného časoprostoru a jejich partneři jsou pro mne jejich láskyplnou součástí.

Zvrhlé? Kruté? Ne. Já vím, že jen jednoduchá, prostá Boží Láska ke všemu.

Tak, a nyní si opět přečtěte ta všechna varování, většinou zní libě, krásně, vysněně, myslíte si právě teď, že o ně máte přijít, nechápete proč? V Dualitě je potřebujete slyšet, abyste uvěřili, musí je někdo říkat. V Jednotě je nikdo neříká a vy slyšíte, v Jednotě je neslyšíte, ale žijete. Vše to krásné v Jednotě je, není potřeba poslouchat, přijímat, jen žít a užívat.

To se stane, až uvěříte, dovolíte svému srdci se projevit.

Bezpodmíněná Láska Jednoty nepotřebuje vlastnit, nepotřebuje se přizpůsobovat, nepotřebuje se obětovat. Bezpodmíněná Láska Jednoty jen miluje, miluje bytost jaká je. Máte rádi kvetoucí louku, pohled na panoráma horských štítů, mohutný strom ve známém lese? To nevlastníte, nic nemusíte, ono to je a vy to vnímáte, přijímáte, žijete, milujete:

"Přestože vám nic z toho nepatří, máte vše."

A tak nějak můžete a budete žít svou osudovou lásku.

 

"Dnes víc vám nemohu předat, jen současné vnímání, to zítřejší, bude mít jistě jinou, krásnější podobu. Nezapomeňte, vše se v čase organizuje do ještě větší podoby Lásky."

 

P.S. Protože se dnes často používá výraz "pravdoláskaři", rád bych upozornil, že nemají nic společného s Boží Láskou, jen nadřazují jednu Lásku nad druhou. Jsou v Dualitě, stejně jako ochránci zvířat, kteří nadřazují jedny, nad druhé, to je rasismus v říši zvířat. Ale to je již zcela jiné téma lásky.

 

 

Selský filozof

 

 

 

související články :

část 1  

část 2